Náš příběh

18. 05. 2016

V dávných dobách bylo tou nejzásadnější potřebou shánět jídlo a člověk sběr plodů rozšířil o lov zvěře. Aktivní lov byl energeticky náročný a potřeba příjmu potravy se zvýšovala, doplnil tedy lov nastražováním pastí, do kterých se zvířata chytala. Z nepoživatelných částí si vytvářel oděv proti chladu a když se dovedl zimě bránit, začal se za zvěří stěhovat dále na sever do chladnějších krajin.

Dá se říci, že to výrazně pomohlo jeho přežití, prosperitě a rozšíření.

Časem vypozoroval některé přírodní zákony, naučil se pěstovat plodiny, usadil se a zpohodlněl. Protože nejbližší okolí jeho sídliště brzy přestalo poskytovat dostatek zvěře a  stěhovat se nechtěl, začal některá lapená živá zvířata zavírat a ta, která se v zajetí dobře množila, začal cíleně chovat pro maso, kosti, kůži a práci na poli. V této činnosti byl poměrně úspěšný.

To byl začátek.

V době relativně nedávné, kdy člověka živila převážně manuální práce na poli, která jej zaměstnávala po většinu času, se jeho potřeby měnily jen velmi pozvolna a chov zvířat byl na trvale "mírné" úrovni. Nestačil plně pokrýt poptávku a existoval stav mírného nebo většího nedostatku, podle toho jak šly dějiny a v jaké společenské vrstvě se pohyboval.

Zlom v masovém využívání zvířat přinesla průmyslová revoluce, která ve velkém dostala lidi z polí do fabrik.

Mnoho lidí přestalo mít potřebu vlastnit půdu a chovat zvířata pro svou obživu.  V továrnách si vydělali peníze, za které si nakoupily produkty. Vznikla tzv. hospodářská zvířata a velkochovy. Peněz většina lidí neměla nazbyt, sociální pomínky byly skromné a tak ten opravdový rozmach přišel až z dalším prudkým rozvojem průmyslu.

Tím, jak šel technologický pokrok dopředu a lidskou práci začaly usnadňovat a částečně nahrazovat stroje, vzniklo mnoho nových profesí, zlepšily se pracovní podmínky a člověk začal mít volný čas. To je něco, co dříve měl jen za předpokladu, že byl nemocný, nebo neměl práci. Nyní vznikla kombinace, že člověk měl práci, nějaké peníze i volný čas. Začal tak mít různé nové potřeby, které dříve neměl vůbec, nebo jen v omezené míře. Potřeby se rozrostly o požadavky, nároky, touhy a rozmary. V charakteru lidí se rozvinuly lačnost, chtivost, nepokora, neúcta a neskromnost. Zvířata se stala pouhým zdrojem k ukojení těchto potřeb. Potřeby rostly a rostlo i množství využívaných zdrojů. 

Do nedávné doby nikdo moc neřešil, jak se zvířatům vedle nás a s námi žije. Ještě doteď jsou mnohde legislativně degradovány na úroveň neživých věcí, a ne bolest cítících a emoce prožívajících bytostí.

Přítomnost a budoucnost.

Protože je celý svět v neustálém pohybu, mění se i věci okolo nás. Na většinu změn má vliv lidská činnost.  Člověk je přemýšlivý tvor a dokáže dělat a vytvářet i hodně dobrého. Vznikají nové možnosti, nové potraviny a alternativní materiály,  které nejsou založeny na zneužívání zvířat  a zlepšuje se jejich dostupnost. Mnoho lidí si začalo uvědomovat, že s tím jak se chováme k přírodě a ke zvířatům není něco v pořádku. Míra toho, co je a není v pořádku je na každém z nás.

Cesta k lepšímu vztahu ke zvířatům a k respektu k přírodě není návratem zpět, ale je to přirozený vývoj směrem dopředu.

Náš příběh je i příběhem zvířat. Není nám jejich osud lhostejný a naši roli jsme našli v činnosti, směřující k lepší dostupnosti produktů, které jsou šetrnější k přírodě a ke kterým není nutno využívat nevinné tvory.

Na závěr.

Protože je člověk sám o sobě jedním z mnoha lidí, je jeho síla v množství. Vždy je možnost něco změnit. Silným hlasem, vzděláváním, kontrolou, činy i vlastním příkladem.

Říká se, že nejlepším hlasovacím lístkem jsou peníze. Přemýšlejme, za co je utrácíme a koho nimi podporujeme.